a)

A/ nízkonákladová opatření

Cash flow (CF) = Úspory (U) – Mimořádné náklady na opravy a údržbu spojené s dosažením úspor energie (NPM)
kde:
Úspory (Ú) se stanoví jako rozdíl ročních provozních nákladů před a po realizaci opatření včetně případných změn tržeb
za energii, přičemž jejich výše se opakuje po dobu trvání realizovaného opatření.
Mimořádné provozní náklady (NPM) jsou provozní náklady vyvolané realizací předmětného opatření v rámci mimořádných opravárenských a údržbových činností.

B/ Vysokonákladová opatření

Cash flow (CF) = Úspory (U) – Investiční náklady (IN)
kde:
Úspory (U) - reprezentují změnu provozních nákladů vyvolaných realizací opatření a stanoví se jako rozdíl provozních nákladů před realizací a po realizaci opatření. Rovněž zahrnují změny tržeb za prodej energie. Tato komponenta zahrnuje tedy úspory nákladů na energii vyplývající z upravené energetické bilance, změnu dalších provozních nákladů jako jsou mzdy, servisní služby, opravy, provozní hmoty a rovněž změnu tržeb za prodej energie.

Význam použitých symbolů je následující:
CF        - roční hodnota toku hotovosti (cash flow)
DCF     - diskontovaný tok hotovosti
U          - úspory nákladů vlivem realizace hodnoceného opatření
NPM   - mimořádné provozní náklady spojené s realizací provozních opatření v auditovaném systému výroby, distribuce a                 užití energie
IN        - investiční náklady celkem, které je nutné vynaložit na realizaci navrženého opatření
D          - dotace investičního záměru
Dz        - daň ze zisku
NSP     - splátky investičního úvěru
INCZ   - cizí kapitálové zdroje jako bankovní úvěry, obligace apod.
NU       - úroky z úvěrů
r            - diskontní míra
T_h         - doba hodnocení
T_sd         - reálná doba návratnosti investice

Pro správné pochopení a interpretaci výše uvedených ukazatelů uvádíme stručnou charakteristiku jednotlivých komponent těchto kritérií.

Investiční náklady – zahrnují všechny náklady kapitálového charakteru, které je nezbytné vynaložit za účelem opatření nových energetických zařízení a zabezpečení jejich provozu. Mají charakter jednorázových nákladů a jsou dlouhodobě vázány. Jedná se zejména o náklady spojené s koupí a montáží technologických zařízení a stavebních konstrukcí a zpracování projektové dokumentace.

Provozní náklady - zahrnují náklady spojené s provozem auditovaného systému a obsahují zejména spotřebu přímého a nepřímého materiálu, paliv a energie, služby zahrnující zejména náklady na opravy a údržbu, dopravu a spoje atd, osobní náklady tvořené souhrnem mezd, pojištění, odměn a ostatních osobních nákladů, ostatní náklady, které zahrnují zejména daně a poplatky a ostatní provozní náklady.

Mimořádné provozní náklady – reprezentují náklady spojené opatřeními navrženými auditorem ve stávajícím energetickém systému v rámci provozně - technických opatření. Jedná se zejména o spotřebu materiálu, služeb, osobních nákladů a dalších provozních nákladů, které je nezbytné vynaložit za účelem realizace předmětného opatření.

Úspory – lze vyjádřit dvojím způsobem a to buď jako rozdíl provozních nákladů před realizací opatření a po realizaci opatření, nebo jako úsporu paliv a energie vynásobené jednotkovými cenami za nákup. Součástí těchto úspor mohou rovněž být zvýšené tržby z prodeje energie vlivem realizovaného opatření.

Čistá současná hodnota – reprezentuje diskontovaný součet rozdílů příjmů a výdajů v jednotlivých letech hodnoceného období navrženého projektu úspor energie. Přepočet se provádí pomocí diskontního činitele za účelem přepočtu na současnou hodnotu. NPV se vyjadřuje za účelem stanovení ekonomické efektivnosti jednak celkového kapitálu použitého k financování úsporného projektu bez ohledu na poskytovatele kapitálu, jednak kapitálu vloženého pouze investorem. Jedná se pak
o hodnocení z pohledu projektu a hodnocení z pohledu investora.

Úroky z úvěrů - závisí na podílu bankovních úvěrů na celkových investičních nákladech, které je nutné vynaložit na realizaci navržených úsporných opatření, výši úrokové míry a doby splácení úvěru.Splácení úvěrů se provádí různým způsobem jako např. individuálně, rovnoměrně či anuitně. Ve výpočtech z hlediska projektu se převážně používá anuitního splácení a při hodnocení z hlediska investora se používá rovnoměrného splácení.

Odpisy – patří do nákladů, které však nejsou výdaji, neboť zůstávají k dispozici firmě a jejich použití je možné pro různé účely (např. pro splácení investičních úvěrů). Vliv odpisů se bezprostředně projevuje v základně pro výpočet daně ze zisku a
z hlediska cash flow je na straně příjmů. Propočet odpisů se provádí pomocí odpisových sazeb pro jednotlivé odpisové skupiny. Výše těchto sazeb je definována zákonem o dani z příjmů. Při propočtech ekonomické efektivnosti se nejčastěji používá rovnoměrného odepisování.

Daň ze zisku (příjmu) – se stanovuje jako součin sazby daně z příjmu (u podniků činí v současné době 24%) a tzv. základny daně ze zisku. Tato základna se stanoví jako rozdíl zisku před zdaněním korigovaná o připočitatelné a odpočitatelné položky. Jednou z důležitých odpočitatelných položek je odpočet 10% ze vstupní hodnoty nově pořizované investice zařazené
do odpisové skupiny 1, 2 a 3. Tento odpočet se provádí v prvém roce provozu předmětného zařízení.

Druhá fáze ekonomického hodnocení je pak zaměřena na vyhodnocení ekonomické efektivnosti variant úsporných opatření sestavených z množiny formulovaných úsporných opatření. Jednotlivé varianty jsou tvořeny souborem dílčích úsporných opatření, které se liší energetickým, ekonomickým a ekologickým efektem.
Ekonomické hodnocení variant úsporných opatření se provádí na bázi těchto kriteriálních ukazatelů:
    ●  prostá doba návratnosti
    ●  reálná doba návratnosti
    ●  čistá současná hodnota toku hotovosti
    ●  vnitřní výnosové procento.

Ve výpočtech se přínosy uvažují v cenové úrovni roku realizace projektu. Peněžní toky projektu se posuzují bez vlivu předpokládané státní podpory a neobsahují náklady na opatření k odstranění zanedbané údržby.

Za optimální variantu je považována ta z posuzovaných variant souboru úsporných opatření, která dosahuje nejlepších hodnot předmětných kriteriálních ukazatelů tj. maxima hodnoty NPV a IRR a minima reálné doby návratnosti resp. prosté doby návratnosti.

V případě energetického auditu pro příspěvkové organizace zřízené správním orgánem se rovněž provádí posouzení z hlediska možnosti financování projektů energetických služeb formou dodavatelského úvěru EPC ).
Při tomto hodnocení je postupováno takto:
        1. Vytvoří se varianty úsporných opatření, přičemž jedna z těchto variant je sestavena z dílčích úsporných opatření              technického a organizačního charakteru s prostou dobou návratnosti nepřekračující polovinu stanovené odpisové doby
             (podle účetního hlediska) příslušného hmotného majetku (energetické hospodářství a budovy). Jedná se o variantu              vhodnou pro financování projektů energetických služeb formou dodavatelského úvěru (pracovně označovaná jako              varianta EPC ).
        2. Zformulovaná varianta EPC je ve zprávě kvantifikována v podobě tabulky k výpočtu dle přílohy č.7 vyhlášky              425/2004 Sb. Jednotlivé řádky reprezentují dílčí úsporná opatření charakterizovaná výší investičních výdajů, ročních              úspor energie, ročních úspor nákladů na energii, ročních úspor na osobní výdaje, ročních úspor ostatních výdajů a              celkových ročních úspor nákladů.
        3. Takto zformulované varianty úsporných opatření jsou dále podrobeny ekonomickému vyhodnocení na bázi              kriteriálních ukazatelů NPV, IRR, reálné doby návratnosti T_sd a prosté doby návratnosti T_s.
        4. Souhrnné výsledky ekonomického vyhodnocení jsou pak prezentovány v tabulce vstupních hodnot a výsledků              ekonomického hodnocení.

VYHODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Stanovení vlivu stávajícího stavu na životní prostředí a dále pak vliv jednotlivých navržených opatření. Znečišťující látky
do ovzduší jsou sledovány především: NOx, CO, CO₂, SO₂, tuhé látky. Ekologické účinky posuzovaných variant jsou vyhodnoceny porovnáním emisí znečišťujících látek ve výchozím stavu a po realizaci dané varianty. Emise pro zdroj tepla byly vypočteny z emisních faktorů. Vyhodnocení se uvádí pro zdroje a spotřebu energie, které jsou předmětem energetického auditu.

VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY

Doporučená varianta
Výběr optimální varianty je proveden pomocí více hodnotících kritérií:

       ► ekonomické hledisko
       ► environmentální hledisko
       ► technické hledisko
       ► provozní hledisko
       ► legislativní hledisko
       ► hledisko užitné hodnoty

ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU

Stanovení okrajových podmínek
Uvedení cenové úrovně a vstupních podmínek, za kterých byl energetický audit zpracován.

Stanovisko a doporučení specialisty (auditora)
Závěry auditu mají vždy charakter doporučení a jsou kombinací názoru specialisty (auditora) a požadavků a zkušeností provozovatele objektu. Energetický specialista (auditor) navrhuje provedení jednoho nebo kombinaci více druhů opatření.

Evidenční list
Přehledný soubor, kde jsou uvedeny údaje o posuzovaném objektu nebo energetickém zařízení, jeho výchozí stav.
V evidenčním listě je uvedena jen jedna varianta doporučeného opatření. Jsou zde vyčísleny úspory energie, ekonomické hodnocení a ekologické hodnocení vybrané varianty. V závěru jsou údaje o energetickém specialistovi (auditorovi).

PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉHO AUDITU:

1.

2.

•

Vlastní prohlídka objektu, pořízení fotografií. Bez vlastního průzkumu nelze zpracovat kvalitní energetický audit.

 Miroslav Sáblík, energetický auditor

Datum: 01/2013

 ivanasablikova.vk@seznam.cz

Žadatelem o podporu může být pouze vlastník nebo spoluvlastník rodinného domu (dle definice RD uvedené v kapitole 10 Závazných pokynů) na jehož úpravy je dotace požadována, ve kterém má trvalý pobyt počínající před 12. 9. 2022 a zároveň:

Místo realizace projektu, podporované typy staveb

3. Analýza stávajícího stavu

4. Návrhy na opatření

Závěry auditu mají vždy charakter doporučení a jsou kombinací názoru auditora a požadavků a zkušeností provozovatele objektu.
Formulace variant projektů úspor energie
Na základě výpočtu ekonomické efektivnosti jednotlivých opatření se sestavují varianty úsporných projektů.
Návrh variant
Varianta A:
Varianta B:
Výsledky ekonomického hodnocení

Energetické audity jsou často součástí dokumentace pro účely různých dotačních programů, jako například Nový PANEL, Zelená úsporám, Operační program životního prostředí, EKO-Energie apod. Rovněž je energetický audit nezbytným podkladem pro projekty financované formou EPC (Energy Performance Contracting = "Energetické služby se zárukou").

Možnost čerpání prostředků z dotačních programů nebo úvěr nemusí být hlavní důvod pro zpracování energetického auditu. Energetický audit může být vhodným nástrojem zodpovědného investora, kterému poslouží, jak nalézt úspory energie. Zpracovává se zejména pro větší budovy a výrobní provozy, ale lze jej použít také pro vyhodnocení energetiky a ekonomiky investičního záměru. Energetický audit tedy soustřeďuje veškeré dostupné informace o energetickém hospodářství, provádí jejich analýzu, poukazuje na zjevné i skryté nedostatky a doporučuje cesty k nápravě, včetně jejího ekonomického vyhodnocení a výpočtu návratnosti vložených prostředků.

(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník budovy nebo energetického hospodářství jsou povinni zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství energetický audit v případě, že

a) budova nebo energetické hospodářství mají celkovou průměrnou roční spotřebu energie za poslední dva kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie stanovená prováděcím právním předpisem:

Povinnost zpracovat pro své budovy nebo energetická hospodářství energetický audit vzniká:

(1) Fyzickým a právnickým osobám s celkovou spotřebou energie ve výši 35 000 GJ za rok jako součet za všechny budovy a energetická hospodářství uvedené osoby a týká se pouze jednotlivých budov nebo jednotlivých energetických hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ za rok.

(2) Organizačním složkám státu, organizačním složkám krajů a obcí a příspěvkovým organizacím s celkovou spotřebou energie ve výši 1 500 GJ za rok jako součet za všechny budovy a energetická hospodářství uvedené osoby a týká se pouze jednotlivých budov nebo jednotlivých energetických hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ za rok.

(3) Pro určení celkové roční spotřeby energie v případě pevných, kapalných a plynných paliv se použije výhřevnost udávaná jejich dodavatelem při obchodním styku.

Celkovou roční spotřebou energie se rozumí součet všech forem energie ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem.